Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).

Úvod #

Historie #

• S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví

• odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele 

• ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)

Patriarchát a feminismus #

• upozornění na mužskou předpojatost ve společenských vědách, analýza „tradiční filosofie" se stejným výsledkem

• feministky odkryly genderově založenou dělbu kapitalistické práce, která odsouvá ženy na nejhůře placené práce

• upozornily na misogynii v progresivních hnutích a jak tyto postoje ovlivňovaly participaci žen

• různé feministické směry nejsou zcela oddělené. Některé feministky tyto kategorie zpochybňují

Přehled ženského hnutí na Západě #

1. Vlna: Sufražetky #

• polovina 19. st. — 20. léta 20. století

• boj za politická práva buržoazních žen

• Seneca Falls Convention, 1848 deklarace za rovná práva žen v otázkách manželství, majetku, mezd a volebního práva. Nebyly přítomny žádné černošské ženy a jen velmi málo proletářek.

• Sufražetky neměly zájem o útlak proletářek, nepodporovaly jejich hnutí

• Po rozvoji ženského proletářského hnutí na přelomu století nastupuje v sufražetském hnutí konzervatismus (vliv bílé supremacie v USA), oddělení otázky volebního práva od všech ostatních sociálních a politických otázek

2. Vlna #

• od 60. let 20. století

• širší kontext boje za občanská práva (černošské hnutí USA), válka ve Vietnamu, začátek čínské kulturní revoluce

• uvědomění si diskriminace ženy v zaměstnání, mzdách a obecně ve společnosti; rozvedení boje za politická práva

• radikální feminismus: změna zákonů nestačí, je třeba celkové společenské revoluce; oddělení ženského hnutí od levicových politických stran (kvůli upozaďování feministických témat)

• po roce 1975 posun ke kulturnímu feminismu; ženy a muži jsou rozdílní, zaměření na reformy (konec celkové analýzy v kontextu kapitalismu a společenské struktury)

• 70. a 80. léta: kritika západního feminismu černošskými ženami a ženami 3. světa

• úpadek aktivismu po nástupu neoliberalismu (Reagan, Theatcher)

• „Feminismu je spíše idea než hnutí, kterému chybí vizionářské kvality, které kdysi mělo“ (Barbara Epstein); dochází k přesunu feminismu do akademické sféry

Liberální feminismus #

Ženy #

• Mary Wollstonecraft

• Harriet Taylor MIll

• Elizabeth Cady Stanton

Liberalismus #

• 17. století

• základní myšlenka je důraz na autonomii jednotlivce

• buržoazní filosofie

• individualismus se ale nevztahoval na ženy, ty byly závislé na mužích

Podoba feminismu #

• třídní limitace „nejvíce respektovatelné ženy jsou nejvíce utlačovány"

• boj skrze reformy (právo na vzdělání…)

Kritika #

1. založeno na extrémním individualismu nikoliv kolektivní snaze

2. liberální feminismus nemá konkrétní představu o podmínkách žen jiných tříd. Bojuje pouze za střední třídu

3. je omezen legislativním rámcem reforem a proto nenapadá politické a ekonomické struktury, které vedly k patriarchátu

4. věří v neutrální postavení státu. Kapitalistický stát ale boj žen nepodpoří, protože z jejich diskriminace těží vládnoucí třída

5. jen vzácně mobilizuje masy. Bojí se militantní mobilizace chudých žen

Radikální feminismus #

• zrod v 60. letech 20. století, boj za občanská práva, protesty proti válce ve Vietnamu

• snaha změnit společnost skrze restrukturalizaci jejich institucí, které vnímaly jako inherentně patriarchální

• se začátku snaha debaty s Marxismem x později posun k analýze genderového systému a patriarchátu, odříznutí od analýzy kapitalistického vykořisťování

• Osobní je politické: Kate Millet = nespokojenost individuálních žen v jejich životě nepramení z osobních selhání, její příčina leží v sociálním systému

• Gender jako kasta: nerovnost mezi „dominantními muži" a „podřazenými ženami" je základní lidská situace a proto převyšuje a nahrazuje všechny ostatní formy nerovnosti a útlaku

• Reprodukce (ne produkce) jako hlavní hybná síla dějin

• Podřadnost žen vychází z biologické podstaty mít děti

• Biologická rodina musí být nahrazena rodinou vybranou

• Patriarchát na základě lidské fyziologie (pohlaví) definuje ženskou a mužskou identitu = radikální feminismus podporuje androgynnost

Kulturní feminismus #

• propaguje utvrzení „femininity", zdůrazňuje ženské ctnosti

• separatismus; ženy by si měly vytvořit vlastní instituce + lesbické vztahy

• revoluce bude graduální, postupná

• zaměření se striktně na kulturu, kterou nevztahují na společensko-ekonomické struktury

Sexualita #

• sexuální uspokojení je kontrolování patriarchátem, který rozděluje dobré a špatné sexuální chování

• Radikální feminismus: sexuální represe je špatná. „Povolnost" je žádaná u žen i mužů, je pro formy reprodukční technologie (umělé oplodnění…)

• Kulturní feminismus: heterosexuální sex je inherentně násilný, ženy by měly být lesby. Ženy by se neměly vzdávat mateřství, protože to je jediná forma moci, kterou mají

Kritika #

1. esencialismus = nadřazení biologie nad výchovu. Problém: historicky používané k odůvodnění útlaku určité složky obyvatelstva

2. Ignoruje materiální situaci ve světe a zaměřuje se pouze na kulturní aspekty

3. Jako hlavní kontradikci považuje muži x ženy, čímž ospravedlňuje separatismus

4. Jako důvod oprese žen staví přírodní reprodukci. Zavrhuje socio-ekonomické důvody

5. Považuje vlastnosti mužů a žen za neměnné

6. Ignoruje třídní rozdíly mezi ženami a potřeby chudých žen

7. Propagováním ženské přirozenosti jako nenásilné odrazuje ženy od zapojení se jako bojovnice do boje za jejich osvobození

8. Navzdory tvrzení o své radikalitě přináší pouze kompletně reformní řešení

Anarcha-feminismus #

• Anarchisté vnímají všechny formy Vlády (státu) a osobní vlastnictví jako tyranické

• Jejich kritika společnosti není založena na třídním útlaku nebo třídním aspektu státu, nýbrž na hierarchii a dominanci

• Důraz je dán na malé skupiny bez hierarchie x problémy: nadreprezentace žen ze střední třídy s velkým množstvím volného času, „skryté vůdcovství" atd.

• Je iluze, že tyto aktivity mohou v současném monopolu kapitalismu přerůst a „pohltit" celou společnost

• Na západě: spojení s eko-bojem

Ekofeminismus #

• dichotomie příroda—kultura musí být smazána a nahrazena spojením s přírodou

• ženy jsou nenásilné (od přírody) a budou v „první linii" ekologického boje

• Vanda Shiva: západní kolonialismus rozvinul indické zemědělství „násilně" a zpřetrhal ženské pouto s přírodou (= odmítá zemědělskou vědu)

  kritika: romantizuje si před-kapitalistický feudalismus, nebere ohled na pozici chudých žen, které pod feudalismem trpěly

Kritika #

1. ekofeminismus idealizuje vztah ženy a přírody a postrádá třídní perspektivu

2. nevnímá imperialismus jako světový systém vykořisťování

3. boj proti kapitalistickému ničení přírody je boj lidový a musí se ho účastnit celý lid

Socialistický feminismus #

• široké spektrum (marxistické feministvo až na konci)

• přináší analýzu diskriminace žen na pracovním trhu, analýza domácí práce a tím odhaluje patriarchální náturu kapitalismu

Heidi Hartmann #

• marxismus neanalyzuje vztahy žen a mužů, které jsou ale také determinovány patriarchálním systémem

• kapitál a osobní vlastnictví neutlačuje ženy jako ženy = jejich abolice neukončí útlak žen

• z práce žen nebenefitují jen kapitalisté ale také muži

Otázka charakteru systému #

• J. Mitchell: existují dva autonomní systémy; ekonomický kapitalismus a ideologický patriarchát. H. Hartmann: není „čistý" kapitalismus ani „čistý" patriarchát

• Iris Young: existuje dvojitý systém (kapitalistický patriarchát); Young kritizuje pojetí dvou autonomních systémů za to, že dělá z patriarchátu univerzální fenomén, což je ahistorické a náchylné k rasovému biasu

• Young argumentuje, že genderově založená dělba práce je centrální v rámci struktury vztahů produkce

• M. Mies: k udržení této oprese hrají důležitou roli rodiny, Stát a náboženství

• kritika marxismu: marxismus nebere boj proti útlaku žen jako centrální aspekt boje proti kapitalismu (x je tohle pravda?)

Strategie pro osvobození žen #

• boj proti kapitalismu nemůže být úspěšný, pokud nezahrne i feministickou agendu

• ženy nesmí věřit mužům, že je osvobodí pro revoluci

• boj skrze tvorbu nezávislých ženských organizací, které jsou v koalici s revolučními hnutími (nezávislé na jiných socialistických organizacích)

• vytvoření nezávislého ženského hnutí, které bude stejným dílem bojovat proti kapitalismu i proti dominanci mužů

• Prakticky:

  • agitace a propagace témat, která jsou antikapitalistická i antipatriarchální (= právo na interrupce, boj proti znásilnění, sex. obtěžování apod.)

  • budování alternativních institucí, komunit (jako prostředky boje, ne jako cíl boje, jak to vnímají radikální feministky)

Kritika #

• radikální i socialistické feministky jsou kritizovány černošskými ženami za ignorování jejich situace a soustředění veškeré analýzy na situaci bílých žen střední třídy

  • pod otroctvím nevznikl patriarchální model černošské rodiny, rasismus vede černošské ženy do aliance s černošskými muži, spíše než s bílými ženami

• soc. fem. je zaměřený na analýzu pokročilých kapitalistických zemí

• staví pozici proletářských mužů a mužů vládnoucích tříd na stejnou úroveň

  • jsou to ale právě vládnoucí třídy, které skrze Stát a kontrolu nad nepřátelstvem žen udržují patriarchální instituce a genderový útlak

  • soc. feministky toto zrovnocení můžou provést jen díky podhodnocení role žen v sociální produkci, redukují ženu pouze na činitele soc. reprodukce

• Pozn. Ghandy: Ženy hrály v historii sociální produkce důležitou roli. Její znehodnocení je ve své podstatě patriarchální

• Marxismus upozorňuje na roli žen v sociální reprodukci a že vyjmutí žen z této důležité role bylo základem jejich podřízení v třídní společnosti

• Genderově založená dělba práce byla prvním druhem dělby práce. To ale neznamenalo nespravedlnost mezi gendery — musíme studovat specifika jednotlivých společností

• pokud pro genderovou nerovnost nenajdeme nějaký sociální nebo materiální důvod, pak akceptujeme, že muži mají jakousi přirozenou touhu po moci a nadřazenosti, to ale znamená, že jakýkoliv boj je zbytečný, protože rovnosti nikdy nebude dosažena

• strategie soc. fem. je reformní, neřeší, jak může být dosaženo socialismu

• soc. fem. je směr, který se v 80. letech přesunul do akademického prostředí

Post-modernismus a feminismus #

• post-modernismus se zaměřuje na pozici „těch druhých" (koncept z knihy „Druhé pohlaví" do Simone de Beauvoir)

• fixní kategorie neexistují, pouze souhrny identit (pohlaví, třída, etnicita, rasa…)

• kategorie ženy neexistuje, ženy jsou souhrnem dalších identit

• Problém: každá identita má vlastní hodnotu, naopak žádná hodnota není dána tomu, co je všem společné. Není tedy tudíž možné najít základ pro společnou politickou aktivitu

• kritizuje marxismus za zaměření se na celek (ang. totality) — třídu

• post-modernismus vnímá středisko moci na lokálním levelu. Tam se odehrává i politický boj. (př. neziskové organizace oslavující a bojující za jednotlivé identity)

• post-modernismus rozděluje lid na jednotlivé frakce. Nepřináší společný teoretický základ, který by lid spojoval. V podstatě nechává jednotlivce, aby bojoval sám za sebe proti organizovanému a ozbrojenému odporu