Výpisky z Filozofických směrů ve feministickém hnutí
Tyto poznámky vznikly v našem čtenářském kroužku jako výpisky shrnující knihu Philosophical Trends in the Feminist Movement od Anuradhy Ghandy (2006).
Úvod #
Historie #
-
S rozvojem kapitalismu přichází i první kolektivní ženský boj proti útlaku; emancipace žen byla palčivější než kdy dřív; útlak žen existoval již před kapitalismem, s příchodem soukromého vlastnictví
-
odcizení tradiční ženské práce do továren = změna statutu, útlak ze strany zaměstnavatele
-
ženy si svůj útlak uvědomovaly už dříve; útlak vokalizovaly v lidovém umění (písně, popěvky, idiomy, básně) reinterpretace mýtů a eposů (Mahabharata)
Patriarchát a feminismus #
-
upozornění na mužskou předpojatost ve společenských vědách, analýza „tradiční filosofie" se stejným výsledkem
-
feministky odkryly genderově založenou dělbu kapitalistické práce, která odsouvá ženy na nejhůře placené práce
-
upozornily na misogynii v progresivních hnutích a jak tyto postoje ovlivňovaly participaci žen
-
různé feministické směry nejsou zcela oddělené. Některé feministky tyto kategorie zpochybňují
Přehled ženského hnutí na Západě #
1. Vlna: Sufražetky #
-
polovina 19. st. — 20. léta 20. století
-
boj za politická práva buržoazních žen
-
Seneca Falls Convention, 1848 deklarace za rovná práva žen v otázkách manželství, majetku, mezd a volebního práva. Nebyly přítomny žádné černošské ženy a jen velmi málo proletářek.
-
Sufražetky neměly zájem o útlak proletářek, nepodporovaly jejich hnutí
-
Po rozvoji ženského proletářského hnutí na přelomu století nastupuje v sufražetském hnutí konzervatismus (vliv bílé supremacie v USA), oddělení otázky volebního práva od všech ostatních sociálních a politických otázek
2. Vlna #
-
od 60. let 20. století
-
širší kontext boje za občanská práva (černošské hnutí USA), válka ve Vietnamu, začátek čínské kulturní revoluce
-
uvědomění si diskriminace ženy v zaměstnání, mzdách a obecně ve společnosti; rozvedení boje za politická práva
-
radikální feminismus: změna zákonů nestačí, je třeba celkové společenské revoluce; oddělení ženského hnutí od levicových politických stran (kvůli upozaďování feministických témat)
-
po roce 1975 posun ke kulturnímu feminismu; ženy a muži jsou rozdílní, zaměření na reformy (konec celkové analýzy v kontextu kapitalismu a společenské struktury)
-
70. a 80. léta: kritika západního feminismu černošskými ženami a ženami 3. světa
-
úpadek aktivismu po nástupu neoliberalismu (Reagan, Theatcher)
-
„Feminismu je spíše idea než hnutí, kterému chybí vizionářské kvality, které kdysi mělo“ (Barbara Epstein); dochází k přesunu feminismu do akademické sféry
Liberální feminismus #
Ženy #
-
Mary Wollstonecraft
-
Harriet Taylor MIll
-
Elizabeth Cady Stanton
Liberalismus #
-
17. století
-
základní myšlenka je důraz na autonomii jednotlivce
-
buržoazní filosofie
-
individualismus se ale nevztahoval na ženy, ty byly závislé na mužích
Podoba feminismu #
-
třídní limitace „nejvíce respektovatelné ženy jsou nejvíce utlačovány"
-
boj skrze reformy (právo na vzdělání…)
Kritika #
-
založeno na extrémním individualismu nikoliv kolektivní snaze
-
liberální feminismus nemá konkrétní představu o podmínkách žen jiných tříd. Bojuje pouze za střední třídu
-
je omezen legislativním rámcem reforem a proto nenapadá politické a ekonomické struktury, které vedly k patriarchátu
-
věří v neutrální postavení státu. Kapitalistický stát ale boj žen nepodpoří, protože z jejich diskriminace těží vládnoucí třída
-
jen vzácně mobilizuje masy. Bojí se militantní mobilizace chudých žen
Radikální feminismus #
-
zrod v 60. letech 20. století, boj za občanská práva, protesty proti válce ve Vietnamu
-
snaha změnit společnost skrze restrukturalizaci jejich institucí, které vnímaly jako inherentně patriarchální
-
se začátku snaha debaty s Marxismem x později posun k analýze genderového systému a patriarchátu, odříznutí od analýzy kapitalistického vykořisťování
-
Osobní je politické: Kate Millet = nespokojenost individuálních žen v jejich životě nepramení z osobních selhání, její příčina leží v sociálním systému
-
Gender jako kasta: nerovnost mezi „dominantními muži" a „podřazenými ženami" je základní lidská situace a proto převyšuje a nahrazuje všechny ostatní formy nerovnosti a útlaku
-
Reprodukce (ne produkce) jako hlavní hybná síla dějin
-
Podřadnost žen vychází z biologické podstaty mít děti
-
Biologická rodina musí být nahrazena rodinou vybranou
-
Patriarchát na základě lidské fyziologie (pohlaví) definuje ženskou a mužskou identitu = radikální feminismus podporuje androgynnost
Kulturní feminismus #
-
propaguje utvrzení „femininity", zdůrazňuje ženské ctnosti
-
separatismus; ženy by si měly vytvořit vlastní instituce + lesbické vztahy
-
revoluce bude graduální, postupná
-
zaměření se striktně na kulturu, kterou nevztahují na společensko-ekonomické struktury
Sexualita #
-
sexuální uspokojení je kontrolování patriarchátem, který rozděluje dobré a špatné sexuální chování
-
Radikální feminismus: sexuální represe je špatná. „Povolnost" je žádaná u žen i mužů, je pro formy reprodukční technologie (umělé oplodnění…)
-
Kulturní feminismus: heterosexuální sex je inherentně násilný, ženy by měly být lesby. Ženy by se neměly vzdávat mateřství, protože to je jediná forma moci, kterou mají
Kritika #
-
esencialismus = nadřazení biologie nad výchovu. Problém: historicky používané k odůvodnění útlaku určité složky obyvatelstva
-
Ignoruje materiální situaci ve světe a zaměřuje se pouze na kulturní aspekty
-
Jako hlavní kontradikci považuje muži x ženy, čímž ospravedlňuje separatismus
-
Jako důvod oprese žen staví přírodní reprodukci. Zavrhuje socio-ekonomické důvody
-
Považuje vlastnosti mužů a žen za neměnné
-
Ignoruje třídní rozdíly mezi ženami a potřeby chudých žen
-
Propagováním ženské přirozenosti jako nenásilné odrazuje ženy od zapojení se jako bojovnice do boje za jejich osvobození
-
Navzdory tvrzení o své radikalitě přináší pouze kompletně reformní řešení
Anarcha-feminismus #
-
Anarchisté vnímají všechny formy Vlády (státu) a osobní vlastnictví jako tyranické
-
Jejich kritika společnosti není založena na třídním útlaku nebo třídním aspektu státu, nýbrž na hierarchii a dominanci
-
Důraz je dán na malé skupiny bez hierarchie x problémy: nadreprezentace žen ze střední třídy s velkým množstvím volného času, „skryté vůdcovství" atd.
-
Je iluze, že tyto aktivity mohou v současném monopolu kapitalismu přerůst a „pohltit" celou společnost
-
Na západě: spojení s eko-bojem
Ekofeminismus #
-
dichotomie příroda—kultura musí být smazána a nahrazena spojením s přírodou
-
ženy jsou nenásilné (od přírody) a budou v „první linii" ekologického boje
-
Vanda Shiva: západní kolonialismus rozvinul indické zemědělství „násilně" a zpřetrhal ženské pouto s přírodou (= odmítá zemědělskou vědu)
kritika: romantizuje si před-kapitalistický feudalismus, nebere ohled na pozici chudých žen, které pod feudalismem trpěly
Kritika #
-
ekofeminismus idealizuje vztah ženy a přírody a postrádá třídní perspektivu
-
nevnímá imperialismus jako světový systém vykořisťování
-
boj proti kapitalistickému ničení přírody je boj lidový a musí se ho účastnit celý lid
Socialistický feminismus #
-
široké spektrum (marxistické feministvo až na konci)
-
přináší analýzu diskriminace žen na pracovním trhu, analýza domácí práce a tím odhaluje patriarchální náturu kapitalismu
Heidi Hartmann #
-
marxismus neanalyzuje vztahy žen a mužů, které jsou ale také determinovány patriarchálním systémem
-
kapitál a osobní vlastnictví neutlačuje ženy jako ženy = jejich abolice neukončí útlak žen
-
z práce žen nebenefitují jen kapitalisté ale také muži
Otázka charakteru systému #
-
J. Mitchell: existují dva autonomní systémy; ekonomický kapitalismus a ideologický patriarchát. H. Hartmann: není „čistý" kapitalismus ani „čistý" patriarchát
-
Iris Young: existuje dvojitý systém (kapitalistický patriarchát); Young kritizuje pojetí dvou autonomních systémů za to, že dělá z patriarchátu univerzální fenomén, což je ahistorické a náchylné k rasovému biasu
-
Young argumentuje, že genderově založená dělba práce je centrální v rámci struktury vztahů produkce
-
M. Mies: k udržení této oprese hrají důležitou roli rodiny, Stát a náboženství
-
kritika marxismu: marxismus nebere boj proti útlaku žen jako centrální aspekt boje proti kapitalismu (x je tohle pravda?)
Strategie pro osvobození žen #
-
boj proti kapitalismu nemůže být úspěšný, pokud nezahrne i feministickou agendu
-
ženy nesmí věřit mužům, že je osvobodí pro revoluci
-
boj skrze tvorbu nezávislých ženských organizací, které jsou v koalici s revolučními hnutími (nezávislé na jiných socialistických organizacích)
-
vytvoření nezávislého ženského hnutí, které bude stejným dílem bojovat proti kapitalismu i proti dominanci mužů
-
Prakticky:
-
agitace a propagace témat, která jsou antikapitalistická i antipatriarchální (= právo na interrupce, boj proti znásilnění, sex. obtěžování apod.)
-
budování alternativních institucí, komunit (jako prostředky boje, ne jako cíl boje, jak to vnímají radikální feministky)
-
Kritika #
-
radikální i socialistické feministky jsou kritizovány černošskými ženami za ignorování jejich situace a soustředění veškeré analýzy na situaci bílých žen střední třídy
- pod otroctvím nevznikl patriarchální model černošské rodiny, rasismus vede černošské ženy do aliance s černošskými muži, spíše než s bílými ženami
-
soc. fem. je zaměřený na analýzu pokročilých kapitalistických zemí
-
staví pozici proletářských mužů a mužů vládnoucích tříd na stejnou úroveň
-
jsou to ale právě vládnoucí třídy, které skrze Stát a kontrolu nad nepřátelstvem žen udržují patriarchální instituce a genderový útlak
-
soc. feministky toto zrovnocení můžou provést jen díky podhodnocení role žen v sociální produkci, redukují ženu pouze na činitele soc. reprodukce
-
-
Pozn. Ghandy: Ženy hrály v historii sociální produkce důležitou roli. Její znehodnocení je ve své podstatě patriarchální
-
Marxismus upozorňuje na roli žen v sociální reprodukci a že vyjmutí žen z této důležité role bylo základem jejich podřízení v třídní společnosti
-
Genderově založená dělba práce byla prvním druhem dělby práce. To ale neznamenalo nespravedlnost mezi gendery — musíme studovat specifika jednotlivých společností
-
pokud pro genderovou nerovnost nenajdeme nějaký sociální nebo materiální důvod, pak akceptujeme, že muži mají jakousi přirozenou touhu po moci a nadřazenosti, to ale znamená, že jakýkoliv boj je zbytečný, protože rovnosti nikdy nebude dosažena
-
strategie soc. fem. je reformní, neřeší, jak může být dosaženo socialismu
-
soc. fem. je směr, který se v 80. letech přesunul do akademického prostředí
Post-modernismus a feminismus #
-
post-modernismus se zaměřuje na pozici „těch druhých" (koncept z knihy „Druhé pohlaví" do Simone de Beauvoir)
-
fixní kategorie neexistují, pouze souhrny identit (pohlaví, třída, etnicita, rasa…)
-
kategorie ženy neexistuje, ženy jsou souhrnem dalších identit
-
Problém: každá identita má vlastní hodnotu, naopak žádná hodnota není dána tomu, co je všem společné. Není tedy tudíž možné najít základ pro společnou politickou aktivitu
-
kritizuje marxismus za zaměření se na celek (ang. totality) — třídu
-
post-modernismus vnímá středisko moci na lokálním levelu. Tam se odehrává i politický boj. (př. neziskové organizace oslavující a bojující za jednotlivé identity)
-
post-modernismus rozděluje lid na jednotlivé frakce. Nepřináší společný teoretický základ, který by lid spojoval. V podstatě nechává jednotlivce, aby bojoval sám za sebe proti organizovanému a ozbrojenému odporu